Středisko mezinárodních studií Jana Masaryka  

Jan Masaryk (14. 9. 1886, Praha – 10. 3. 1948, Praha) byl synem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Od počátků Československa patřil k významným diplomatům nového státu. V letech 1919-1922 byl chargé d´affaires československého vyslanectví v USA, v období 1925-1938 pak vyslancem ve Velké Británii. Patřil k výrazným odpůrcům politiky appeasementu. V období okupace a druhé světové války patřil mezi přední činitele československého zahraničního odboje. V letech 1940-1945 byl ministrem zahraničí v československé exilové vládě v Londýně, 1942-1945 i jejím místopředsedou, 1944-1945 pověřen též řízením ministerstva národní obrany. Od dubna 1945 do března 1948 byl ministrem zahraničí všech tří vlád Národní fronty. Podobně jako E. Beneš věřil v možnost poválečné spolupráce mezi Východem a Západem. Aktivně podporoval vznik a činnost OSN. Za Československo se účastnil její ustavující konference v San Franciscu. V roce 1946 byl zvolen prezidentem Světové federace sdružení pro Spojené národy (WFUNA). V únorové vládní krizi 1948 nepodal demisi a zůstal krátce v nové vládě Kl. Gottwalda. V březnu t.r. za stále diskutovaných okolností a příčin tragicky zahynul.